Někdy, nemáme dost slov říct, co cítíme. Někdy, nemáme sílu se přiznat, že milujeme. Někdy nemůžeme snížit svou hrdost a říct: Zůstaň, potřebuji tě. A někdy si ani neuvědomujeme, jak toho člověka potřebujeme.
Nezamiluješ se třikrát, i jednou je dost. Ale jak si mám být jistá, že jsem byla zamilovaná, nebo že jsem zamilovaná teď, když ani nevím co to bylo za city?
Vím, že už to skončilo, konečně.
Vím, že tě už nechci ani vidět.
Vím, že už nechci slyšet tvůj hlas.
Vím, že nechci se ti zahledět do očí.
Vím, že nechci vidět tvůj přiblblý úsměv.
Vím, že nechci cítit tu tvoji sladkou vůni.
Vím, že s tebou nechci nic mít.
Jak jsem tě viděla, uvjedomila jsem si tu realitu, to že už tě nechci. Našla jsem totiž někoho lepšího , mnohem lepšího, než si ty. Jsem s ním veselejší, příjemnější, celkově šťastnější.
Together? Forever.

Hezky napsané :)